Whiplash

Film to ve vztahu despota-žák hrotí možná až moc, ale i tak neexistuje za poslední roky lepší ukázka toho, že talent sám od sebe nestačí. Že talent, nepřiživovaný dennodenním drilem, nezměrnou pílí, soustředěním a touhou po maximalismu, bez ohledu na překážky, je vám vlastně k ničemu. Protože jak říká J.K.Simmons „neexistujou dvě horší slova, než dobrá práce“. S „dobrou prací“ se jděte bodnout, géniové musí chtít víc. Podobné pocity jsem naposledy zažíval u filmu ´Biliárový král´(The Hustler) z roku 1961, s Paulem Newmanem, který o talentu říká to samé, ač je vlastně o úplně jiném odvětví. Tedy vyznění filmu je víceméně jasné a je jedno, jestli je o bubenících, houslistech, hráčích kulečníku, či třeba o tenistech. Ten poznatek o TALENTU je univerzální. (04.02.2015)

Energií nadupaná (reálně hrozí křeče v nohou od nonstop podupávání si do rytmu) "bubenická Olověná vesta dle not prvního Rockyho", která však nejednou (a především zbytečně) sobě sama nesportovně podrazí nohy prvoplánově vyhrocenou emoční vykalkulovaností v chování (záměrně) nesympatických postav/dějových zvratech. A tak se na Whiplash dá aplikovat stejná otázka, kterou sami tvůrci v průběhu stopáže nepřímo divákovi pokládají: Stálo/stojí (jim) to za to? (10.01.2015)

V jistém ohledu jde o docela obyčejný sportovní film, v němž se hlavní hrdina dostane na vrchol dík dřině, potu, tréninku, absolutní oddanosti věci, krvi a uřvanému, sprostému trenérovi (tedy kapelníkovi). Nesmíte holt vzdychat po inspiraci, planě filozofovat, rozněžňovat se a romantikovat - když si máknete, tak i fotrovi dojde, že bubnování je stejně drsná facha jako americký fotbal a pak už se u nedělního oběda nestanete terčem rodinného posměchu. +++++ Tedy... obyčejný sportovní film, zručně střižený, hudbou sešitý, ale... Tím sportem je v něm něco, co si s tak hrubou tělesností normálně nespojujeme - a tím se stává alespoň trochu netriviálním, právě oproti sportovním filmům se sportovní tématikou. Tudíž slabé ****, ač mi kolem hlavy poletují pochybnosti: "Že ono je tak natočeno pro větší diváckou vděčnost. Možná jenom proto. Či alespoň... hlavně proto." (26.01.2015)

Tluče bubeníček, tluče na buben a řve na něj Simmons „Fuck you, go to hell!.. Energický Full Metal Drum o staré pravdě týkající se kumštu, sportu a vůbec jakékoliv činnosti, v které by chtěl člověk vynikat a sice, že píle bez talentu je devastující marnost a talent bez píle smutná marnotratnost.. Chtělo by se napsat „Good job, Mr.Chazelle!“, nicméně nelze jen tak přejít, že strhující forma nechává zapomenout na schématický a divákem mírně manipulující obsah a navíc dobře víte, jak se k této frázi staví ten plešatý seržant z výcviku jazzových jednotek.. (09.02.2015)

NÁHRADNÍCI, NECHCETE VYČISTIT BICÍ OD KRVE? Jsa naladěn La La Landem, řekl jsem si, že zkusím Whiplash, na který mám políčeno už déle a líbil se mi více. Ambivalentní vztah a všechno, co k němu patří, v netypickém podání (učitel a žák), s neodhadnutelnými dějovými zvraty a netradiční codou. Snímek je samozřejmě také trochu stylizovaný, takže po první půlhodině ani pak nikdo psychiatra nevolá. Potěšil Paul Reiser. Damiena Chazella se rozhodně vyplatí sledovat, samozřejmě kvůli budoucím i minulým projektům (Grand Piano). 90%! (15.08.2017)